Jak plynul čas
"Nebral jsem to jako osudovou věc," vzpomíná. "Upřímně řečeno, netušil jsem, že to celé vezme takové obrátky. Samozřejmě jsem vždycky toužil po zpětné vazbě a písničky odjakživa skládám podvědomě s tím, že je bude kromě mne poslouchat ještě někdo další. Mé ambice vždycky byly ale spíš v koncertování - když se povede vystoupení, když vidím, že se to opravdu lidem líbilo, dobíjí mi to baterky na měsíce dopředu." "Je těžké sám sebe škatulkovat. Hrajeme zkrátka melodický bigbítek, pocitově příbuzný Springsteenovi, Dire Straits, anebo Stingovi. Nutno ale říct, že u nich inspiraci nehledám - když se chci hudebně vyžít, zalezu si někam sám s kytarou, hraju a skládám i několik hodin v kuse."
"Šel jsem se podívat na koncert Vládi Merty. Do té doby jsem byl schopný tak maximálně hrát a zpívat na chmelu, od té chvíle jsem to s kytarou začal myslet vážně," vzpomíná Maxa. Nevynechal žádný Mertův koncert, okoukával jeho fígle, dokonce sebral odvahu a oslovil ho. Absolvoval kytarovou školu v Příhrazech, začal cvičit. To už mu zůstalo. Změnily se jiné věci: "Jestli jsem chtěl být písničkářem? Vždyť já jím nějakou dobu byl! Ale spíš jen z nedostatku muzikantů kolem sebe. A hlavně, třeba Merta se nakonec dal jakousi jinou, komplikovanou cestou, zatímco já jsem člověk, který svět vnímá stále jednodušeji a snaží se dostat přímo k jádru věci. Dnes mám třeba úplně jiný pohled na kvalitu textu a poezie než ve dvaceti: tehdy byl svět kolem mne velikej, celej zvláštní a hlavně mi celej patřil. Dnes už je to jinak - teď už mi nepatří vůbec nic. Jsem dospělej," přiznává Maxa, někdejší milovník beatníků (mimochodem, poezii jako takovou mu "našel" až jeho kolega z fakulty) a současný výrazový minimalista. Anebo maximalista, kdo ví: "Píšu s vědomím, že nejhezčí je text, ve kterém věty plynou úplně obyčejně a přirozeně, ale přitom každá z nich má svou průraznost, najde si svého posluchače a toho ohromí jednoduchostí… Jen nevím, jestli takové umím," dodává zpěvák, kytarista, skladatel Martin Maxa, který zároveň tvrdí, že písničce se musí sloužit. Že to je nejen úkol všech doprovodných nástrojů, ale i úkol zpěvákův.
Zdroj: http://www.agenturaradost.cz/maxa.html