Martin Maxa: Nejsem sám!
Opak je pravdou. Zpěvák žije se svojí partnerkou Silvou a synem Ivoškem (6). Spolu vychovávají i dceru Barboru (15), kterou má Martin z předchozího partnerského vztahu.
Často vystupujete na různých akcích. Dostáváte ještě hodně nabídek zpívat na soutěžích ženské krásy?
Vím přesně, na co narážíte. Myslím, že tato akce je pro mě naprosto zakletá, přestože ji mám velmi rád. Samozřejmě že to má na svědomí honba za senzací ze strany bulvárního tisku. Naposledy jsem byl vyzván k tanci a k fotografii, kde tančím, byl úplně nesmyslný článek. Prostě jsem veřejně známý a nemůžu tomu zabránit. Volba missis je zkrátka mediálně velmi sledovaná.
Co na to vaše dcera Bára?
V tomhle ohledu je nad věcí. Sama si kolikrát ověřila, že bylo někde napsáno něco, co nebylo pravdivé. Zná mě už příliš dlouho na to, aby podobné záležitosti řešila.
Díky jedné soutěži Miss, kde jste se zastal finalistky, kterou napadl její přítel, jste měl také problémy. Budete ještě pomáhat slabším?
I když jsem si nedělal velké iluze o spravedlnosti v téhle zemi, přineslo mi rozhodnutí soudu rozčarování v životě. Dokážu číst mezi řádky a sleduji televizi, takže vím, že cosi není v téhle zemi v pořádku. Stále si ale myslím, že pomáhat slabším, kteří se ocitli v nouzi, je správné.
Kolik máte volného času?
Poměrně málo. Jezdím po koncertech, zpívám v muzikálu a tu a tam poskytnu nějaký rozhovor.
Říkáte si, že si s vámi o něčem novináři nepovídají?
Když jsem před pěti lety vstoupil do vod šoubyznysu, už jsem před tím 20 let hrál na různých festivalech. Novináři mě ale o tyhle roky okradli, prostě je neberou v potaz, a rovnou mě hodili do škatulky svalovce, kterého si komerčně vymyslelo vlivné vydavatelství, protože se bude líbit babám. Od té doby jsem natočil už čtyři autorská alba a přesto jsem se dosud nesetkal s ochotou přistoupit na to, že se mohli splést.
Vy jste snad někdy svého vzhledu litoval?
Je mi jasné, že vypadám trochu jinak než ostatní zpěváci a že svým exteriérem nezapadám do obecně vžité představy o tom, jak má umělec vypadat. Nic s tím ale nenadělám a mohu jen tajně doufat, že se jednoho dne dočkám v této zemi poněkud osvícenějších arbitrů umění, kterým konečně dojde, že ať už člověk vypadá jakkoliv, podstatné je pouze to, co si nosí ve svém srdci.
Jak byste vypadal, kdybyste nesportoval?
Určitě jinak. Ani na to nechci pomyslet. Už jsem si příliš zvykl na to probouzet se každé ráno s tělem, které se zkrátka na tu celoživotní dřinu adaptovalo.
Vaše děti sportují?
Do ničeho je nenutím, jako nikdo nenutil mě.
Zdroj: http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=22526