Cest la vie
24. 5. 2009
A co má být, tak jsem to já
kdo z kola ven musel dnes jít
c'est la vie, co nadělám
beztak jsem vás nemusel mít
tak co má být
Ó spěte si v postelích s nebesy
Ó stejně vás zubatá jednou vyděsí
Ó a pak vás s celou tou nóblesou
Ó kdoví kam jednoho rána vodnesou
na márách ponesou
Dnes teda já, zítra kdoví
můžeš to být právě tak ty
c'est la vie, co naděláš
jednou je hůř, jindy zas líp
Ó nech je spát v postelích s nebesy
Ó beztak je zubatá jednou vyděsí
Ó a pak je s celou tou nóblesou
Ó kdoví kam jednoho rána vodnesou
na márách ponesou